Když se temnota stane terapií: Alena Šteffelová o vzniku série Podsvětí

Když se Alena Šteffelová na podzim roku 2023 rozhodla napsat nenáročný oddechový román, netušila, že místo jednoduché romance vytvoří syrový příběh s hlubokými kořeny ve vlastní minulosti. Série Podsvětí, která začíná knihou Charón, je víc než jen temná erotická fikce z kriminálního prostředí – je to upřímná výpověď o ztrátě, bolesti i vnitřní síle. V rozhovoru, který nás zavedl do zákulisí vzniku celé série, autorka popisuje, jak se psaní stalo jejím způsobem přežití i sebeuzdravení. Rozhovor pro Vás připravila Kamila Hladká.

Co vás inspirovalo k napsání série Podsvětí?
„První knihu jsem začala psát na podzim roku 2023. Bylo to období, kdy jsem měla více času a přemýšlela jsem, jak ho nejsmysluplněji využít. Dočetla jsem poslední knížku, co mi ležela na nočním stolku, a zavládl ve mně pocit zklamaného čtenáře, že jsem zaplatila za něco, co bych zvládla napsat taky a možná i lépe. Udělala jsem si rešerše a usoudila jsem, že se zkusím po vzoru populárních polských autorek vydat cestou erotického románu. Tedy spáchám nenáročnou oddechovku. Pustila jsem se do psaní a fakt mě bavilo si s tím hrát. Nicméně po několika stranách mi text i příběh přišel až moc plochý. Chtěla jsem do toho dát trochu víc invence a inteligence, takže jsem hlavní hrdince vnukla pár povahových rysů, které v dané kategorii nejsou až tak běžné. Pak jsem přidávala další na jednu i druhou stranu a najednou mi postavy ožily. Což by zase až tak nevadilo, kdyby si žily svůj vlastní život, ale ony začaly žít ten můj…“

Co tím myslíte?
„Jde o takové malé střípky z mé minulosti. Události, pocity a vztahy, které ve mně zanechaly šrámy a já si je s sebou nesu. Každý něco takového máme. U mě to je komplikovaný vztah s otcem či velmi problematický první milostný poměr, který skončil fyzickým napadením, i když to zdaleka nezašlo až tak daleko jako v knize. Ten podzim, kdy jsem se mohla prvně po několika letech zastavit a vydechnout si, mě ale dohnaly i další věci, před kterými jsem utíkala. Před čtyřmi roky mi zemřel partner. Během jediného několikaminutového hovoru se mi zhroutil svět. Dva měsíce předtím jsme koupili pozemek. Měli jsme vybraný projekt domu. Chtěli jsme založit rodinu. Najednou to všechno bylo pryč. Jenže ze stavby nešlo bez velké finanční ztráty vycouvat. Nakonec jsem tedy do ní šla. Tři roky jsem pracovala sedm dní v týdnu 16 hodin denně, abych vše ufinancovala. V říjnu 2023 bylo hotovo. Jenže místo úlevy přišla deprese, že vysněný dům stojí a já jsem v něm sama. Psaní se v tu chvíli stalo mým ventilem, jak to ze sebe dostat ven.“

Nakolik jste se inspirovala skutečnými událostmi?
„Příběh jako takový je fiktivní. Nicméně pár lidí se nejspíše v některých postavách pozná. Také jsem využila odkazy na historii např. ruské mafie v Česku či způsob jejího fungování (boj o moc, soupeření skupin organizovaného zločinu mezi sebou, vyřizování účtů apod.). To jsem se snažila co nejvíce přiblížit realitě. Asi není tajemstvím, že například v 90. letech se uřezávaly články prstů, pokud podnikatelé nezaplatili výpalné. Čerpala jsem z článků v médiích, mluvila jsem s lidmi, kteří se problematice věnovali či ještě věnují, a nevynechala jsem ani řekněme zdroj, jenž se pohybuje na hraně zákona a vidí i do ,temnějších koutů‘.“

Plánovala jste už od začátku knižní sérii? Kolik bude mít dílů?
„Ne. Když jsem dopsala Charóna, byla jsem nadmíru spokojená s tím, že mám hotovo. To mi vydrželo ale jen pár dnů. Jsem totiž žena a pro nás je typické neustálé přemýšlení nad tím, co by kdyby… (smích). Takže mi to v hlavě neustále šrotovalo a příběh se začal rozvíjet dál. Díly budou čtyři a poslední stránka vše uzavře. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy…“

Pro cocist.cz Kamila Hladká, Foto: Václav Šilha